NĚCO O THAJSKUDEN : 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 stáhnout celý deník Thajsko cestopis
Pondělí 3.3.2003
Ráno si půjčujeme motorku a vyrážíme poznávat Ko Lantu. Cesty jsou zde opravdu strašný, na motorce hrůzo strašný. No ale za čas si člověk zvykne na všechno.
Dorážíme do přístavu a kupujeme ovoce. Pak vyrážíme na odvrácenou stranu ostrova, po cestě se koupeme v moři. Tahle část ostrova je obydlena pouze místními mořskými cikány. Moc neuklízejí a když ano, vynesou veškerej bordel před chatrče.
Jedeme kolem pobřeží a koukáme jak rybářské lodě vyráží na lov. Dojíždíme až nakonec cesty, dál už to nikam nevede. Sedáme si v příjemném bufetu a dáváme si něco k pití.
Zpátky řídí Adéla, nemůže se dívat na to jak vybírám motorkou každou jámu. Snažíme se ještě dostat do jeskyní, ale když nám sdělují cenu vzdáváme to. Stavíme opět u moře, jsem od hlavy k patě od prachu a tak se jdeme vykoupat.
Přijíždíme zpět, v chatce si dáváme sprchu. Adéla zůstává a já se ještě pokusím na motorce dostat po cestě dál do posledního možného resortu na této straně ostrova. Má cesta je strastiplná a tak raději volím zpáteční cestu. Vracím se opět řádně zaprášen.
Když mě Adéla vidí, říká že vypadám jak strašidlo a tak běžíme k moři trochu ten prach omýt. Adéla si provokativně sundavá vrchní díl plavek a dráždí tím přítomné Thajce. Ve vodě mně svléká plavky, když se ji snažím dohnat rozříznu si o kamen nohu.
V chatce probíhá desinfekční očista a poté operace v podobě nalepení náplasti.
Povečeřet jdeme dnes opět k nám. Já si dávám kuře na červeném curry, které je prý velmi pálivé. No zase tak moc palivé to není. Do desáté pak hrajeme s Thajcema nějakou jejich hru. Pak se odebíráme na kutě.