DEN : 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21             stáhnout celý deník Thajsko cestopis


Úterý 18.2.2003


Let do Bangkoku je dlouhý a já moc nespím, Adéla naštěstí ten samý problém neměla. Nespím hlavně díky neustále chrápajícímu spolucestujícímu. Přilétáme v 15:00 místního času tzv. v 9:00 CET. Odbavení na letišti trvá krátce, sbíráme informace o autobuse a o Bangkoku.

Vycházíme před letiště na autobusovou zastávku, najednou na nás padá šílená vlhkost a dusno. Je to tu jak v prádelně. Čekáme na airport bus, který nás poveze na Khao San road, což je taková mekka pro turisty z celého světa. Je tu nejlevnější ubytování v Bangkoku. Po deseti minutách se ubytováváme v J & Joe Guesthouse, kde si vybíráme dvoulůžkový pokoj s větrákem a koupelnou. Koupelna nevypadá stejně jak to bývá pravidlem v Evropě tady je totiž koupelna spojena s WC mísou.

Jsme ubytováni a vyrážíme na obhlídku okolí. Šli jsme směrem k palácům, po cestě nás odchytl jeden příjemnej thajec a začal nám doporučovat kam bychom se měli večer podívat. Nasedli jsme na tuk-tuk a vydali se napospas jeho rad. Dojeli jsme k jakémusi Bílému budhovi, kde nikdo nebyl. Jak si tak budhu prohlížíme jsme osloveni jistým thajcem. Ptá se odkud jsme, odpovídáme z Čech. Zjišťujeme že jde o doktora, který studoval v New Jersey a krátce pobýval i v Praze. Ptá se zda známe ulici na Příkopech. Vypráví nám trochu o soše toho budhy a pak nám doporučuje tržiště s oblečením stejně jako tuk-tukář. My ovšem nakupovat opravdu nechceme, říkáme mu aby nás odvezl zpět na Khao San. Snažil se nás přesvědčit ať na ten trh jedeme, ale my jsme neúprosní. Chceme už vyjíždět, najednou nás staví policista že musíme počkat. Čekáme a čekáme a nakonec si to kolem nás profrčí samotný král s vskutku dlouhou kolonou.

Za pár minut jsme byli zpět na Khao San. Kupujeme si vodu a jdeme na večeři do indického bufáče. Adéla si dává smaženou rýži na curry a já thajské skleněné nudle s kuřecím masem. Najedeni se vydáváme do víru Khao San, je to opravdu ai jedna s nejfrekventovanějších ulic v Bangkoku. Jsou zde turisté ze všech koutů světa. Usedáme v jedné příjemné hospůdce na shake. Rozhodujeme se pro banánov ej a jelikož jsme všude četli bacha na led objednal jsem ho bez ledu. Přinesli nám ho teplej a hrozně sladkej, příště už jedině s ledem shodli jsme se. Poté se odebíráme zpět na pokoj, kde teď po studené sprše píšu zážitky z prvního dne. Ležíme a odpočíváme, zítra nás čeká náročný den.