NĚCO O THAJSKUDEN : 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 stáhnout celý deník Thajsko cestopis
Pondělí 24.2.2003
Vstáváme v půl osmé, snídáme jogurt který jsme koupili včera při večerní procházce. V osm čekáme před guest housem. Minibus přijíždí kolem půl deváté. Nasedáme a jedeme, průvodce nám říká že zhruba za 45 minut budeme stavět u sloní farmy. Nepřikládám tomuto oznámení důležitost a sleduju přírosu venku. Cca za 15 minut zvoní mobil a náhle zastavujeme. Sděluje nám, že nás naložili špatně a tak čekáme 10 minut než dorazí jinej správnej minivan. Přijíždí nakládá nás a vše je v pořádku. Jedeme tedy do národního parku Doi Ithanon.
Ithanon je jméno krále který žil někdy na počátku 19. století. Program byl následující - návštěva chrámu, vodopádu, horských kmenů a zahrady. Stavíme u první zastávky tedy chrámu. Dle průvodce jde o zvláštní chrám, protože jsou v něm uloženy v urně ostatky Budhy. Trochu se s Adélou divíme, je to již nejméně třetí chrám kde nám to říkají, Budha musel mít asi hodně kostí. Dozvídáme se že města v Thajsku jsou pojmenovány podle řek, které jimi protékají. Bylo nám též sděleno co znamená Chiang Mai - Nové město. Po prohlídce chrámu se odjíždí k prvnímu vodopádu. Je vetší než ty ze včera, příroda je tu ovšem dost vyprahlá a tak se o kvetoucím národním parku vůbec nedá mluvit. Od vodopádu mámě zaměřeno k prohlídce horského kmenu.
Prohlídka horského kmenu se mně moc nezamlouvá, lézt někomu do soukromí a tak se zdržuji prohlídky toho jak vesničani obědvají. Dostalo se nám poučení, že horské kmeny se v Thajsku dělí na ty původem z Číny nebo Barmy. O jaký kmen jde se pozná následovně. Barmské kmeny žijí blízko vody a staví domy na kůlech, nejspíš proto že s vodou přicházejí povodně. Jsou čistotní, chodí se koupat každý den ale zase jsou špatnými obchodníky. Zatímco čínské žijí dále od vody, věří totiž že voda nepřináší štěstí. Ve vesnici vidím akorát jednoho starocha brousit sekyru. Vypadal dost nasraně, ani se mu moc nedivím. Turisti se tam na ně jezdí dívat jak na cvičené opice. Odjíždíme k druhému vodopádu. Zastávka je zde krátká a slovy next stop lunch odjíždíme na oběd do bufetu. Při obědě se dáváme do řeči se spolucestujícími - Němci a Italové.
Po obědě jedeme ke chrámu, který byl vystaven na počest 50. narozenin krále a královny. Thajci chovají ke královské rodině velkou úctu. Shodujeme se s Adélou, tahle moderna je pěknej kíč.
Předposlední zastávkou je nejvyšší bod v Thajsku. Když dorážíme, letmě koukám na teploměr, ukazuje 14 °C ve výšce kolem 2500 n.m. Thajcům je tu zima, my to vítáme jako příjemné ochlazení.
Posledním bodem zastávky je jakýsi Queen project. Jde o velkou rozkvetlou zahradu, která byla založena před 40 lety a jde o to pomoci horským kmenům odprostit se od pěstování opia, které je dříve živilo. Tato oblast byla ještě nedávno pokryta pouze opiem. Nyní zde lidé z horských kmenů pěstují okrasné květiny a ovoce na export pro Hong Kong. Pracují zde za mzdu 180 B za den. Tím naše celodenní výprava po Doi Inthanon končí. Když to shrnu příliš nás to nenadchlo. Pravdou je že čtvrtým dnem v Chiang Mai nemáte už zase tak moc co dělat.
Po hodině a půl cesty zpět nám staví minivan před hostelem, jdeme si hned vyzvednout prádlo, které jsme si nechali prát. Dáváme si sprchu a vyrážíme směr ovocné tržiště, kde dnes i povečeříme. Cestou na tržiště se stavujeme na internetu a píšeme mail domů. Na tržišti ochutnáváme všechny možné dobroty. Kupujeme též ovoce na zítřejší cestu autobusem. Sedáme v parku a jíme jídlo. Cestou zpět se naposledy stavujeme na nočním trhu, chci si totiž koupit tričko s nějakým thasjkým nápisem. Jedno se mně líbí, obchodník začíná na ceně 250 B a já ho nakonec usmlouvám na 160 B. Ještě bychom mohli koupit nějaké to tričko pro Adélku, jenže to by nesměla být zatížená na stříbro. Kupujeme prstýnek, který nám nejdřív nabízeli za 450 B a nakonec jsme ho usmlouvali na 200 B. Kupujeme jogurty na snídani, balíme batohy a přemýšlíme nad cestou která nás čeká.